„Vstávejte, spáči,“ vzbudil nás generál krátce před polednem. „Už jsme skončili. Sarandas přišel k sobě.“
Vyskočili jsme na nohy a nahrnuli se do vedlejší místnosti.
Sarandas seděl na posteli, obličej schovaný v dlaních. Zkoušeným hlasem právě říkal: „Co jsem to jen provedl? Tolik zla, co jsem napáchal za poslední měsíc, nemohu odčinit ani do konce svého života!“
„Nesmíš si to vyčítat, Iene,“ snažil se ho Callonus utěšit. „Byl jsi pod vlivem zlého démona, nemohl jsi jednat jinak.“