HAUZweb 2.0

Chodba pokračovala skrz další místnosti. První podle všeho sloužila jako ubytovna skřetů. Nacházely se v ní postele a staré hadry.

Zapálili jsme pochodně a po starých schodech sestupovali do sklepení hradu. Nejdříve jsem šel já, po mně Chóca, Kocour a nakonec Bahňák. Bahňák ještě při odchodu sňal onu skřetí krmi z ohně a vzal si ji sebou. Prý se ještě může hodit.
   

Ahojky deníčku.

Fňuk brek...

Ráno jsme se probudili s pořádnou kocovinou. Nebýt to náš veliký den určitě bychom spali až do poledne a nevstali dřív, než si dali jedno na vyproštění. Neochotně jsme vstali a rozdělali oheň, abychom se po studené noci ohřáli a také si uvařili plný škopek silného odvaru z povzbuzujících bylinek.

Na počátku jsme byli čtyři: Bahňák, Chóca, Kocour a já. Čtyři mladíčci, jejichž společným přáním bylo stát se slavnými dobrodruhy. Toulali jsme se od jedné hospody ke druhé a nad sklenicemi piva se oddávali snění o tom, jaké všechny nebezpečné a vzrušující výpravy podnikneme, kolik dávno ztracených pokladů objevíme a kolika lidem pomůžeme z protivenství osudu.

Všechna tři místa, kde jsme nalezli symboly, jsme si v mapě pro lepší názornost spojili čárami. Výsledný obrazec nikomu kromě Bahňáka, který studoval různá tajná učení, mnoho neřekl. Musel nám vysvětlit, že podle jednoho takového učení, které nazýval geometrií, se obrazec nazývá rovnoramenný trojúhelník.

Takže dobrý.... den!!

Ahojky deníčku;)

Sbohem
a díky za ryby dalo by se říci. Dlouho jsem se nedostal k psaní
do tohoto krásného území datového kraje. Childhood´s end a vše
zastřeno mraky je. Musel jsem si po ránu pivo dát abych mohl jsem
psát.

Ahojky deníčku ;)

Jsem tu zas ;) Asi se těšíš, že ti
povyprávím jak jsem si užila Vánoce a Silvestra a jaké
nezapomenutelné zážitky jsem zažila. Jedno lepší než druhý a
zážitky nabité k prasknutí, jen ne bohužel moc pozitivní :/