Jeden svět 4.

Vložil/a colombo, 19. Duben 2006 - 9:02

Čtvrtý film, který jsem navštívil na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 2006, jež není z těch představující lidská práva z druhé strany. Ovšem rozhodně tím není méně zajímavý.

Kdo s koho – Street Fight
Marshall Curry, USA, 2005

Námětem snímku Kdo s koho je předvolební kampaň v americkém městě Newark v roce 2004. O přízeň zde soupeřili hlavně dva afroameričtí kandidáti – Shape James, který je ve funkci starosty města 20 let a 16 let senátorem. Ve městě se narodil, ale již zde nebydlí. Pod jeho vedením vyrostly v centru města nové mrakodrapy, obchodní a zábavní centra, významně přispěl k oživení města. Přesto se mu nepodařilo zlepšit životní úroveň lidí na předměstí, které je pověstné nebývale vysokou mírou kriminality. Na to se ve své kampani zaměřuje jeho vyzyvatel, mladý Cory Booker, který se do města před pár lety přistěhoval.

V dokumentu je dán prostor téměř výhradně Bookerovi. Kamera nahlíží do jeho volebního štábu, je přítomna důležitým rozhodnutím, režisér zpovídá jeho spolupracovníky, i jeho samotného. S Jamesem se sice několikrát snaží setkat, však ten na jeho telefonáty s žádostí o schůzku nereaguje. Navštíví tedy jeho volební meetingy, ovšem uniformovaní policisté ho z nich jako podvratný element vyvádějí. Divák se nemůže ubránit dojmu, že zde není něco v pořádku. Jak by v demokratické zemi mohl volební kandidát posílat na publicistu, který s ním chce udělat rozhovor, policii?

Zatímco se Booker snaží vést pozitivní kampaň a vysvětlovat svá stanoviska, James volí kampaň očerňujícího svého soupeře. Ve sdělovacích prostředcích se šíří pomluvy a urážky na jeho adresu, např. zcela absurdní tvrzení, že Booker vlastně vůbec žádným černochem není (má o něco světlejší pleť než James). Bookerovy volební billboardy jsou strhávány (ve volební den vyjde najevo, že přímo policií). Co je však horší, podnikatelé, kteří ho podporují, mají z ničeho nic problémy s úřady a jsou jim pozastavovány živnosti. O tom, že James drží policii i úřady pevně v rukou a neváhá je použít pro udržení svého postu, není pochyb.

Několik zastrašených hlasů rozhodne, James ve volbách těsně vítězí. Může být spokojen. Avšak divák si již vůbec není jist, zda v demokracii zaslíbené zemi je vše skutečně tak, tak je to prezentováno oficiálními médii. Ve volbách, téměř jediné příležitosti, ve které může být normální občas projevit svou politickou vůli, očividně mohou zvítězit (a zřejmě i vítězí) kandidáti, kterým jde jen o udržení moci a neváhají k tomu použít i nečistých prostředků. O lidi, jejich názory a jejich sociální situaci ve volbách vůbec nejde.