HAUZweb 2.0

Kde začít. Naposledy jsem se zde loučil, když jsem opouštěl projektantské řemeslo v Kovolaku. Mezitím jsem působil rok a půl v jiné ledečské firmě, abych se nakonec rozhodl, že jak ne už vím dost J. Další působiště mé je v Humpolci v nadnárodní firmě Valeo. Na kompresory do klimošek aut.

Začít prací se mi vzhledem k minulému názvu zdálo logické. Nicméně dál se toho budu dotýkat spíše omylem.  Pravda je, že přestože předposlední zaměstnání bylo poměrně krátké, bylo natolik intenzivní, že se mi vzpomínky na to první téměř vyčoudily z hlavy. Bylo to jednak spousta cestování, jednání, lhaní, špatné spaní a nakonec nepovedené zakázky. Aspoň z mého pohledu, jinak zase tak špatně nedopadaly, ale pocit je něco jiného než číslo. Na druhou stranu byla čísla, která se i mě líbila J.

Z těch nejpodstatnějších událostí nebo změn za to bílé období vybírám následující: přestěhovali jsme se do svého vlastního bytu. Je to stále v Ledči, ale na druhém břehu, blíže stadionu (s umělým ledem) a pečovatelskému domu (pro všechny případy J.)

Navštívili nás tam zatím Tvrdíkovi. A je pravda, že od jejich návštěvy proběhlo ještě mnoho upgradů a v této době začínám první etapu považovat za hotovou. V dalších přijde na řadu kuchyň a uvidíme, co dál. Radost mám zejména z pracovny, která se dotvořila ke konci minulého roku. Vzhledem k nedostatku místa tam asi nikdy nebude gaučík, ale na křesílko místo zbyde. A když se chce spát, chci říci přemýšlet, na poloze zase až tak nezáleží. Vzhledem k tomu, že se blíží další termín zápasu našeho týmu s Počátky, chtěl bych opět do Ledče pozvat nejen Kubu, který si doufám přijede pro pořádný výprask, ale i Káťu. Loni jsme se k nám ještě nedostali, rekonstrukce byla v nejvyšší fázi rozpracovanosti, ale letos je situace již jiná. (Chosé? Dančo? Viléme? – 16.2.?)

Dášenka je už dospělý pes a jak to tak vypadá, bude mít v nejbližší době další sourozence. Takže kdybyste někdo chtěl nějakého Malého raťafáka, budou k dispozici (nutno říci do 10.2. zhruba). Rasu slíbit nemůžeme, byl to zase nějaký nekontrolovatelný počin bělských sousedů nejasného původu. Uvidíme, co z toho bude J.

Když jsme u těch přírůstků, Dudlinka s Bobem mají čeledína Filipa. Je ho pořádnej kus. Je mu tři měsíce a ti, co se v těchto mírách pohybují jistěji, tvrdí, že má rozměry půlročního. No, nevím jestli na mě je půl rok nějak znát, nicméně letos je rok zlomu pro věření (nikomu prej ne po třicítce) tak uvidíme jaké to bude mít následky.

S časem na návštěvy hauzu je to čím dál horší. Jednak jsem často ve středu u ledu, myšleno zmrzlého schválně pro účely bruslení. Máme jediný trénink dorostu a u něj, jakožto jejich trenér bych být měl. No a když už odpadne, nebo z jiného důvodu jsem volný, tak se mi už několikrát stalo, že jsem přišel domu a místo odjezdu šel spát. Přece jen už to paření taky není to co to bývalo.

No, když se přece jen ještě dotknu práce, vypadá to, že se mě už asi napořád bude držet činnost spojená s povrchovými úpravami. Do nového jsem původně nepoptával na pozici s ní spojenou, ale během pohovorů jsme se dohodli, že k tomu mám nejblíže. Naznačuje mi to na druhou stranu most po kterém se na tu druhou stranu asi budu dostávat. Už mám v této souvislosti nějaké nápady a postupně na nich rozjíždím činnost, alespoň myšlenkovou.

Když už jsem ten sníh a jméno v názvu změnil a je tam ten led, musím napsat, že loňská sezóna byla z mého pohledu poměrně úspěšná a letošní taky nevypadá nejhůře, klubová už není zase až tak taková, jak si mnozí mysleli, ale my co se díváme dále vidíme celkový pozitivní trend a ten je třeba udržet.

Pravda je i taková, že se ohledně hokeje začínám čím dál více setkávat s nepříjemnými reakcemi některých, řekl bych závistivých typů a dokonce chování mého družstva na základě vylhané informace jednoho rolbaře řešili na radě města a psali v novinách (místních), ale rozumní, kterých ale také moc není J nakonec pochopili oč asi někomu jde, takže se snad už nebude dít nic mimořádného. Budeme letos jako klub pořádat i ples, tak pak tady až budou podrobnosti je napíšu.

V poslední době jsem poznal, že neustálý student Míleg opět dokončuje nějakou práci a tak se mi párkrát ozval ohledně problémů s Proe. Poslední dotaz byl na tisk, ale mám pocit že Tvrďák psal ve svém zápisku něco o nekomunikaci tiskárny, nepsal výsledek, ale jelikož jsem už pak neměl zprávu o dalším průběhu tak předpokládám že buď funguje, nebo je to něčím jiným než chtěl vědět Míleg. Každopádně bych mu asi nic nového neřekl.

Dnes jsem potkal v dobrém rozmaru našeho IT pracovníka (asi mu přibyli ovečky do odborů, je jejich šéfem) tak bych snad mohl v dohledné době rozchodit Jabbera.

Nebudu to dnes prodlužovat, ale spíše občasně (ne snad jednou za rok a půl) něco napíšu. Jak člověk dlouho vynechá, jsou problémy s formulacemi vět a smyslem, chichi.