HAUZweb 2.0

Nebojte se, nebudu zpívat. Ani se zabývat hudbou nebo Floydy. Jen se mi ten popěvek líbil z důvodů prvních dvou slov a to třetí přece nebudu vyhazovat. Mno, k tomu dále. Ač to tak nevypadá, jaro se blíží a s tím je třeba vymést staré a nepoužívatelné ven a začít s věcmi novými. Nebo se nechat? No na úvod je toho až až, takže vzhůru

Jak jsem již někde psal, mění se to, mění. Vzhledem k současné periodě publikování jsem v posledním zápisku psal, že je pro mě zatím výhodné setrvávat v pozici projektanta. Od té doby se však ve mně zlomilo poslední z přesvědčení u toho ještě chvíli zůstat a když do toho přišla nabídka na změnu a po ověření, že ty dobré věci, co jsem jako projektant rozjel, mi zůstanou, tak jsem se rozhodl to zde položit. A jelikož firemní barvy této firmy jsou modrá a šedivá, tak snad bude název vysvětlen. Uznávám, že to sky se tam sakra nehodí, ale co naplat :-).

Mno, přecházím k jiné místní firmě, také povrchařina, i když v jiné oblasti, ale již na jinou pozici. Měl bych působit v oblasti realizace akcí. Ale jedna z dalších pohnutek je postupné směřování k obchodu a dál. O výhodách či nevýhodách si popovídáme až po nějaké době na novém působišti. Takže tolik asi k té změně.

V minulém týdnu jsem pobyl v Rokytnici nad Jizerou, lépe řečeno v chatě pod Dvoračkama. Jak asi tušíte, byl to pobyt lyžařský. Lyžovalo se dostatečně, ale je pravda, že sněhu moc nebylo, tak ještě nějaký připadl ;-). Jsem zvědav, kde bude čára hladiny v Praze letos, chichi. Ve středu jsme si vyšli na větší tůru a návrat ve větru s viditelností tak maximálně od tyče k tyči, byl asi nejhorší zážitek. Mno, vlastně, horší možná bylo, že ten večer došel i druhý sud.

Návrat jsem o den uspíšil, protože nám změnili termín zápasu, takže jsme se vraceli už v pátek večer. Chtěli jsme se stavit v Dětenicích na nějaký tý žranici, ale nakonec jsme z důvodu nějakých oslav a lyží na střeše zvolili raději bramborák v Senicích. Mile mě překvapil přístup milé paní servírky. Pět minut před zavíračkou nám jakoby nic přinesla jídeláky a počkala s námi dokavaď jsme se dosyta nenajedli a nedopili. To že jsme přišli těsně před zavíračkou jsme se navíc dozvěděli až když jsme odcházeli, takže žádné otevřené okno, či dveře pro vyfouknutí hostů.

Mno, další změna v souvislosti s právě proběhlými horami se týká mé účasti na pravidelných voleybalových seancí právě té party jak jsme s nimi byli. S tím souvisí i dnešní slabost levého palce, který jsem si včera trochu vyvrátil, takže se nezlobte, když některá písmena budou nedotlačená :-). Jsem rád, že je to právě v úterý, páč se tak alespoň nebudu moci na to vymlouvat, proč nejsem v hauzu. V tomto směru snad už se tam konečně ukážu. Od příštího týdne nemám ve středu trénink, takže středeční večery budou volnější. No a vzhledem ke změně zaměstnání to musím stihnout ještě v březnu. Sice si od nové náplně práce slibuji více cestování, ale o to méně budu asi moci přijet právě ve středu večer, uvidíme.

No a když už jsem u těch změn, v dalších týdnech, možná spíše měsících se bude muset mnohé změnit i v našem hokejovém klubu. Místní konkurence o sobě dává znát, takže aby nám na podzim nezbyly oči pro pláč, musíme se taky pohnout. V některých případech si říkám, že už nemá cenu přesazovat, že bude lepší skácet, chichi. No ale o průběhu se rozepíši taky spíše později.

No, nevím zda jsem to zde již někdy nezmiňoval, ale jelikož to není zas tak stará záležitost a mé publikování je velmi řídké, takže asi ne, Dudlinka s Robertem se rozhodli, že si zrekonstruují barák po dědovi ve Bělý. Zatím probíhají majetková řízení a vypořádání se s bratrem táty, ale myslím, že už letos až sleze sníh (červenec, srpen?) se pustí do díla. Vzhledem k pěkné zahradě v okolí tohoto domu, by to bylo pěkné místo pro konání kulturně zábavných akcí, teď jen přemluvit vlastníky, až mu tam bez povolení vtrhnem, aby hned nevolali zásahovou jednotku.

Možné termíny akce již minule zmíněné jsem sdělil Tvrďákovi a abych mu nebral účast v hauzu, tak je zde nezmíním. Tak to pořádně proberte a při lyžování si nic neudělejte.