Hvězdy na zem schozené

V úvodu nového zápisku bych se chtěl nejdříve omluvit za jeho poměrně velké zpoždění. Stalo se tak z důvodů jednak lenosti, jednak i poměrem malého času, kdy jsou pro psaní příhodné podmínky ale zejména tím, že když už jsem několik zápisků napsal, raději jsem je nezveřejnil. Některé z toho důvodu, že když už jsem se dostal k publikování, nebyly již aktuální a bez toho nepoužitelné a jiné třeba publikuji později. Uvidíme.

Tolik k úvodu. Teď jak koukám na monitor, tak si nemohu zvyknout, jak mi zde v práci pomalu fachá počítač. Přece jen doma mi Open office funguje mnohem rychleji a ještě v linuxku. Mno ale tím se zde nebudu více zabývat. Dlouho jsem již neinformoval o místních novinkách a dějích jako takových. Období sice bylo delší, ale vzhledem k schopnostem paměti začnu od již jinde zmiňovaného víkendu, kdy městem projela eXpedice 18.

Abych tek řekl, zasednout hospodu bylo poměrně snadné, jelikož jsme tam již dobrou chvíli seděli s kolegy z našeho hokejového kolektivu. Jak oni postupně se trousili domu, tak zrovna když už nás zbylo u stolu pomálu, objevili se ti chuligáni a děvčata z této eskadry a kolem stolu bylo zase plno. Průběh se více méně shoduje s tím, co již napsal Tvrďák. Snad jen za zmínku stojí hajný je lesa pán, kterého mám pocit Chosé úspěšně naladil v jukeboxu. Zmiňuji to zejména proto, že se toto setkalo s úspěchem a během mých pobytů v posilovně, což je poslední dobou poměrně často, tuto písničku slýchávám pravidelně. Asi se někomu zalíbila natolik, že jí chce i v posilovně. Nebo si jí možná víc všímám, co já vím, chichi.

I nedělní popis pobytu celkem sedí. Mě jen přineslo ponaučení, že kromě vyhrazených míst k stanování je jinde zakázáno. Přece jen pocházím z venkova a takovéto věci jsem nikdy moc neřešil. Chosé mi ještě odpoledne volal, jestli nechci jít s nima na špacír, ale po běžeckém tréninku se mi opravdu nechtělo. A jelikož myšlenku, že by ve Stvořidlech zůstali po další ráno padlo, již jsme se neviděli.

V týdnu kdy si expedice užívala krás Československa, měl jsem perný týden s úředníky. Až na pár vyjímek (Colombo třeba), jsem je chtěl vyhubit. No nakonec se věci hnuly. A snad i dobrým směrem, mno každopádně si raději nebu zapínat přes dovolenou mobil, abych si ji nekazil :-). No sice předbíhám, ale již zmiňovanou dovolenou začnu tuto středu odpoledne a vyrazíme s Klárkou za Vámi nach Hauze a posedíme, popijem.

Předminulý víkend jsme opékali masíčko. Akce proběhla zdařile. Já jsem chtěl jít spát i poměrně brzo, ale cestou jsme se stavili ještě na místní diskotéce a nějakou tu dobu tam ještě pobily. Nebo pobyli? Začínám s tou češtinou mít snad ještě větší trable než dřív. Klárka zatím zůstala na opékání a cestou domů si krapet vyvrkla kotníček, alkohol svině, jí podrazil nohy. Já se dal v pekle (rozuměj tam, kde na dýze v Ledči čepují pivo a panáky) dal do řeči s jednou 16 letou slečnou a velmi mile mě překvapilo, že jsme strávili hovor nad věcmi týkající se obecné i speciální teorie relativity. Mno asi Vás nepřekvapí, že k nějakým velkým závěrům jsme nedospěli. No a pak jsem se vracel domů, ještě s hosty, co si pozvala Klárka k nám a zavolám jí a ona zrovna se zvedala po nehodě s kotníkem, tak jsem jí ještě došel naproti a společně se dostali dom.

No minulý týden už byl trochu klidnější a také jsem byl několikrát na cestách. To je vždy milé zpestření. Ale už se nemohu dočkat dovolené, která mi začne za pár dní. Nikam nejedem páč nemáme čím. Lépe řečeno, to čím bychom případně vyjeli budu o těchto volných dnech opravovat a dávat do kupy, tak snad už po dovolené budu mobilní a s tím související výhody.

No a tento víkend proběhly vedle ve vesnici slavnosti piva a tak jsme se tam, ač jsme původně nechtěli, objevili. Jejej, toho masa a trochu piva, ňaminky. Dost času jsem strávil s dcerou mého vedoucího v přátelském hovoru. Je jí 16 a v poslední době jsem měl štěstí hned na dvě velmi rozumné dívky v tomto věku, což mě velmi mile překvapilo. Klárka se s ní zase dohodla, že jí bude příští rok učit na gymplu francouzštinu, takže se dohadovali i takové věci jako je protekce a tak, chichi. Druhý den jsem velmi ocenil déšť a tak jsem s lítostí mohl zrušit venkovní trénink a jít si ještě lehnout a dospat. Moc jsme toho s Klárkou o víkendu nenaspali.

Ale aby to nevypadalo, že jen paříme. Běžně v týdnu absolvuji čtyři až pět fyzických tréninků, běháním, fotbálkem nebo v posilovně. A když už jsme u toho fotbálku, pokud vše půjde jak má, mohli bychom do Práglu přijet včas abych se ještě mohl zapojit do mače před Hauzem. Snad už těm prďolům natrhnem prdel. :-)

Tak, pro dnešek už toho nechám, a po dovolený se snad zase ozvu s článkem novým.