HAUZweb 2.0

Sbohem
a díky za ryby dalo by se říci. Dlouho jsem se nedostal k psaní
do tohoto krásného území datového kraje. Childhood´s end a vše
zastřeno mraky je. Musel jsem si po ránu pivo dát abych mohl jsem
psát.

Abych
vše na pravou míru uvedl, včera jsme porazili Pelhřimov, pár
měsíců předtím Čejov. Po všech letech v extralize, prvních
ligách, profesionálním přístupu a vůbec, přes cenu fanoušků,
teď s tím hokejem mohu skončit a pustit se do další etapy. Přes
zranění jsem nastoupil a myslím že to mělo cenu a s tím koncem
taky ještě počkám. Ale pravda je, že se povedlo co jsem moc
chtěl. S novým trenérem jsme dostali hlavně tvář, všichni
pochopili že Dominik je mým vyvoleným (centrem) a změny v lajně
mohou probíhat jen na druhé straně.

Ještě
dostat pár kluků z dorostu do áčka a je opravdu první vlna over.
A co s tou druhou? Konečně jsem v práci, kterou mám rád ( a to
jsem spíše na straně technologie, kterou jsem myslel, že mě
bavit nebude) stay and help me to end the day and if you don´t mind
I´ll bring a bottle of wine. I will remeber your name. Ale ve
čtvrtek, v náš poslední pracovní den, jsem mohl využít i
všechny znalosti konstrukčně projekční a věřím, že i Tomáš,
který vlastně se strojařinou nic nechtěl mít, by věděl víc
než naši chlapci z vývojového oddělení. Nekoupíme nějakou
firmu, teď by mohli být levnější, co říkáš bratranče?

Vše
je o lidech. Pokud tedy neberu historii na horizontu událostí nebo
nekvantuji elektron. Ten zasranej lidskej faktor. Být a trvat,
uvidíme, zatím nic neříkat. Remember when you were young? Shine
on. Roztrženej ret i natáhlý břišní úpony za to stojí.

No
asi dál nebudu pokračovat, sám se v tom moc nevyznám. Každopádně
jsem chtěl vlastně říci, že mám dobrou náladu a mám se fajn