HAUZweb 2.0

Alespoň tak si to představuji já. Ale k tomu se dostanem. Už se ani nebudu zmiňovat o délce mezi jednotlivými články. V dalším pokračování stručně proberu uplynulé období a možná se podíváme i jinam.

Léto uteklo velmi rychle, alespoň se mi tak zdá. Na začátku července jsem si „užil“ dovolenou opravou svého auta, což spolklo dost času i trochu peněz. Potom jsem se více méně ocital v zaměstnání. Jedna akce byla tak povedená, že s ní člověk strávil většinu tohoto času. To, že sebrala čas v práci, který by člověk mohl věnovat třeba psaní zápisku, by nebylo zase tak nejhorší, vlastně tu člověk v práci od toho je, takže to je v pořádku. Navíc jsem chtěl zápisky stejně psát víc doma. Ale spolu s dalšími věcmi, ke kterým se možná taky dostanu, mi sebrali spíše chuť dělat něco navíc.

Ale vraťme se k veselejším věcem. Jako hlavní pozitivum tohoto asi měsíčního období nečinnosti (a to nejen v zápisníkové rovině) a letargie bylo ještě větší posílení chuti dělat věci vybraným směrem. Takže si myslím, že ten měsíc nakonec nebude znát a možná že bez něj by člověku některé věci trvali mnohem déle.

Zúčastnili jsme se taky dvou svateb, ta první asi moc nepoví, snad jen Tvrďákovi a Danče, kteří si možná ještě pamatují svědkyni Klárky, tak ta se vdávala. Za zmínku snad nejvíc stojí jen poměrně velký (i na mě) nepořádek v a kolem baráku kam se provizorně nastěhovali. Byli jsme moc rádi, že nemusíme rozkládat stan a spát v něm venku. No a při zpáteční cestě nám na parkovišti ukradli malý techničák a praskla část výfuku, ten byl původní, takže jsem ho nakonec musel taky vyměnit. Ale cesta zpátky byla taky přínosná, na spoustě věcí se práce nikdy nezastaví, jen se může vést efektivněji a příjemněji pro obě strany.

No, ale další svatba už byla hodně blízká. Dudlinka si po dlouhém chození vzala pana Roberta. Svatba to byla vydařená, s nějakými členy rodiny ženicha jsme teď příbuzní jako svině. Ale končí již období Dudlinky večernice a začíná Váninky z Kožlí. Takže si ji ve svých záznamech přejmenujte na Váňovou. Jediné, co nám zkazilo veselí bylo to, že ráno před svatbou nám umřel děda. Nebylo to nečekané a neodešel ten den, ale několik let před tím, kdy ztratil zájem o okolní svět, takže se člověk na loučení už dávno připravil, ale přece jen to nepřidá.

Jak jsem již naznačil, sestra se přestěhovala do Kožlí za svým manželem, takže jsme oba opustili rodnou vísku. Nicméně styk udržujeme poměrně dost živý. S tátou jednak díky hokeji a také kvůli akcím, co máme rozjeté v oblasti výroby a vývoje našich rámů a vidlic. Mno jak se vrátila chuť něco dělat, přišli nové akce, jako by to mělo nějaké propojení. Včera jsem ještě prezentoval naše výrobky na ulici před hospodou, kde jsme byli při expedici, nějakým motorkářům, třeba se taky ozvou.

Taky jsme se s Klárkou rozhodli, že bychom se do roka chtěli přestěhovat zřejmě do bytu. Ani jednomu to není úplně košér, ale vzhledem k penězům, času a aktivitám, v kterých bychom chtěli pokračovat nebo rozjet, je to řešení nejvýhodnější. Jestli to bude zde v Ledči nebo někde jinde je ještě otázka, to ukáže další vývoj.

Klárka 1.9. nastoupila do práce. Začala učit na místním gymnáziu, zatím na částečný úvazek, ale uvidíme jak to bude až zcela dokončí školu. Nicméně jsem musel konstatovat, že platy na zaměstnanecký poměr a vlastně nízké garantované hodiny v práci, jsou slušné, možná jí zatím ani nijak nebudu to školství rozmlouvat. Teda pokud neuvidím rychlý nástup následků působení v tomto sektoru :-).

Také jsem navštívil Prágl a poté, co jsem si vyřídil své kolařské záležitosti jsem se dostavil do Hauzu. Mnoho lidí bylo pro mě nových a mnohé tváře jsem marně hledal. Nicméně to byl řekl bych velmi dobrý kulturně nekulturní zážitek a jen mě mrzelo, že jsem nestíhal fotbálek. A taky ten konec že zůstal nějak v mlze, ale to je u těchto akcí většinou lepší, chichi.

No a jak skončilo léto, už se blíží zima a s ní hokejová sezóna. Několik pobytů na ledě jsem si již odbyl, vzhledem k tomu, že je člověk v tvrdé fyzické přípravě to nebylo zase tak špatné, uvidíme za měsíc a něco.

Mno a to by bylo pro dnešek vsjo. Neslibuji lepší termíny dalšího psaní, ale budu se snažit.