HAUZweb 2.0

Ahojky deníčku.

Tak už jsem se zase dlouho neozvala. Ten čas tak rychle utíká... Seš zvědavý co se od té doby událo?

Asi po roce jsme se opět domluvili s mým fotografem Jardou a uspořádali jsme nějaké to focení. Tentokráte jsme fotili svatby. Dohodli jsme se i s mou bývalou sousedkou Marcelou, která holky krásně učesala, po té jsem je nalíčila a mohlo se jít fotit. Fotky najdete na mém webu www.licim.kvalitne.cz. Celá akce byla podařená. Holkám to moc slušelo a bylo hodně srandy ;)

Po takto krásném relaxačním víkendu následoval týden nabitý pohovory kvůli práci. Ale bohužel jsem moc nepochodila. Začala mě přepadat neskutečná vlna stresu, kde budu bydlet, z čeho to zaplatím. Naštěstí KFC nezklamalo. Měla jsem nějakou „jistotu“ peněz a mohla dál hledat už v menším napětí. Následoval týden plný práce, autoškoly a učení. Bohužel v mé hlavě byl dost velký zmatek a nebyla schopna soustředit se na učení. A tak mé ostré zkoušky skončily naprostým fiaskem. Druhý den jsem však závěrečné jízdy absolvovala perfektně. Jeli jsme po hlavní silnici asi kilometr, na kurháku jsme se otočili a jeli zpět, kde mě vedlejší cestou navedl zpět. Cestou jsem ho nikde nevyklopila, nikoho nepřejela a navíc jsem byla jediná motorkářka ;). Jízdy mi byly uznány. Alespoň něco ;)

Abych se trošku odreagovala vyrazila jsem na svůj první celovíkendový sraz Harlejů. Sraz se konal v Liberci v kempu. V pátek odpoledne jsem dorazila do Peček, kde jsme s Vaškem naložili věci do brašen a vyrazili. Bohužel nám moc počasí nepřálo a cestou jsme lehce zmokli. Po dojezdu do kempu, jsme rychle postavili stan, dokud nepršelo, převlékli se do suchého a vyrazili shánět něco do bříška. Večeře byla super a za malý peníz, což potěší. Zábavu tvořila kapela Huja pop – legrační název avšak výkon kapely super. Hráli takový folk, country, písničky, které mi nejsou cizí a ve společnosti skvělého tanečníka velkou bandou motorkářů, jsem si to vážně užila. Aby nám v noci nebyla zimka, tak jsme se lehce prohřáli tekutým mokem a s rozprouděnou krví z tance jsme rychle zaběhli do spacáčku. Ráno jsme se probili a kupodivu, v teple. V noci mě zima nebudila. Venku bylo krásné teplo, sluníčko mělo občas tendence vystrčit paprsky, ale moc mu to nešlo. Kolem jedenácté hodiny jsme osedlali své stroje a vyrazili na zámek Sychrov. Moc krásný zámek s nádherným interiérem. Po prohlídce jsme se vydali na obídek a zpět do kempu. Po menší pauze a nakoupení klubových triček jsme se sešli u brány s Vaškovým kamarádem Laskym a vyrazili na další projížďku. Jako domorodec nás vedl a ukázal nám krásnou přírodu kolem. Objeli jsme Ještěd skoro kolem dokola. Cestou jsme dali pauzičku v krásné restauraci s pěknou a útulnou terásku, naklopili do sebe nějakou limču, pokochali se výhledem dolů do údolí a na Ještěd a vyrazili dál. Po návratu do kempu, kde už to pomalu začalo žít jsme naplnily bříška a čekali na večerní kapelu, jak si zase pěkně zatančíme. Po večeři za námi dorazil Lasky, dal s námi pár pivek a slov. Bohužel kapela zklamala a únava překvapila a tak tento večer pro mne skončil celkem brzy. Ale byl to nádherný den. V neděli po probuzení jsme zašli na snídani, pobalil se a vyrazili domu. Cestou jsme navštívili kamarádku Darku a zastavili se na troskách. Počasí nám přálo. Svítilo pěkně sluníčko, a tak jsme měli i nějaký ten výhled.

Po příjezdu do Prahy mě opět čekalo kfc, ale i druhý pokus závěrečných testů z autoškoly. Díky Vaškově pomoci, který mi toho hodně vysvětlil, relaxačnímu víkendu a psychické pohody jsem to dala. Měla jsem jen jednu chybu. Takže je ze mě konečně motorkářka, ale bohužel zatím jen papírově. Mno a řidičák se musí oslavit;) Takže jsme zašli ve čtvrtek na koncert Apocalyptiky, který byl vydařený. Ani lehký deštík mi nezkazil ten zážitek. Hráli prostě super. Po této kapele následovala nějaká tuc tuc dýdžejka, takže jsme areál opustili a pádili domů do postýlky, abychom ráno mohli opět vstát do práce. Ale dopoledne rychle uteklo a odpoledne už jsme seděli ve vláčku a pádili si to za ostatními zvířátky do Třince na festival Noc plná hvězd. Bohužel v tomto termínu hrál i Graspop metal meeting v Belgii, kam se mi nepoštěstilo se podívat :( Ale i Třinec byl pěkný, jen díky povodním dost prázdný, alespoň se člověk v kotli moc nemačkal ;)

Následovalo opět pár nudných dní, které byly většinou pracovní. Občas nějaká hospůdka, a samozřejmě motorkářské výlety, které byly úžasné. V srpnu se mi naskytla příležitost jet pracovat do Belgie a upevnit si tak znalost angličtiny a vydělat nějaké penízky. Díky letecké společnosti, která dělala krávu a rozhodla se zkrachovat se nikam nejelo :( A tak zase na rychlo shánět práci, naštěstí mě vzali do mé práce zpět.

Po pracovním nasazení by bodla dovolená. A tak jsme vyrazili na Šumavu. Týý jo, tam je tak krásně. Vyrazili jsme v neděli odpoledne, přenocovali jsme někde mezi polema, kde byl krásný klídek a výhled na krajinku. Po večeři jsme vyrazili do středu pole, posedět na balících, pokecat a pozorovat západ slunce. Město pod námi pomalu rozsvěcelo pouliční lampy a halilo se do ticha. Lidé odcházeli do svých domovů a uléhali do svých postelí, aby ráno byli čilí do práce. My jsme dopili svou plzničku a za svitu měsíčku (ty jo, ze mě ještě bude básnířka) ulehli do spacáčku;) Ráno nás ven dostal plný močový měchýř, hlad a vedro ze slunce. Začal krásný den. Dorazili jsme do Soumarského mostu, rozdělali stan a vyrazili na procházku kolem. Cestou jsme nasbírali pár hub, takže jsme museli zajít do krámu, abychom nakoupili nějaké polívky a guláše, kam by se houby hodili;) Večer jsme rozdělali ohýnek, naladili kytárku, pozvali sousedy přisednout si k teplíčku a užívali si krásnou pondělní noc. Ráno jsme si zašli zarezervovat loďku a sjeli si Soumarský most do Pěkné. Cesta byla klidná, krásná, romantická. Cestou jsme potkali jen pár vodáků. Cestou svítilo občas sluníčko, chvíli bylo zataženo, ale nepršelo ;) Po příjezdu do Pěkné jsme dali odpočívací veget, alespoň já, protože jsem si na pár km zkusila zadákování a to člověka trošku zmůže;). Když pro nás přijel majitel lodí, naložil ty naše laminátky, a jel dál po proudu pro zbytek lidí. My jsme se zatím vydali do vesnice na pivko. Hospůdku jako takovou jsme nenašli. Zahlídli jsme ale na baráku světelnou reklamu na pivko a tak jsme tam zamířili. Kdybychom ale nespatřili na zahrádce posedávat našeho večerního souseda se synem a kamarádem, tak bychom váhali zda vstoupit. Hospůdka se totiž nacházela na klasické zahradě, kolem pobíhal hafík, slepice, vedle byla králíkárna. Majitel nás ale vřele přivítal nabídl nám domácí knedlíky s vajíčkem, které byly luxusní. Se slovy zda si dáme pánské a dámské pivo jsme nejistě přikývli. Po chvíli dorazil s 0,7 slenicemi s prsama a penisem :D Tak to jsme opravdu nečekali. V klidu jsme popili, pojedli a užívali si, pro mě už nevšední den na vesnici. Když nám zavolal odvoz, zaplatili jsme, rozloučili se a vyrazili k hlavní silnici. Po příjezdu do kempu, jsme vyrazili na večeři a následně na dřevo. Ohýnek ale moc dlouho netrval, protože nás to vodáctví nějak zmohlo. Ráno po snídani, jsme usušili stan a vyrazili směr Antýgl. Utábořili se a vyrazili na obchůzku po okolí a na krásnou tajnou rozhlednu kde jsme byli jen já a Vašek a nikdo jiný … ;) Večer jmse nasbírali zase pár houbiček, rozdělali ohýnek, naladili kytárku a uživali pohůdky a relaxace. Druhý den jsme si vypůjčili kola (můj nápad) a vyjeli na Poledník. Respektive Vašek vyjel, Myšpule šla pěškobusem :D Ale sjezd dolů, to byl hukot. Hahaaa... trošku jsem se bála aby se mi to na tom štěrku nesmeklo, páč bych byla určitě na cimpr campr, ale stálo to za ten adrenalin :) Druhou stranou jsme se pak vydali zpět do kempu. Kopce mě tedy parádně zmohly. Oheň se tentokráte nekonal, tento výlet si zasloužil odpočinkový večer. A tak jsme vyrazili do místní restaurace na večeři. Po večeři jsme se ani nijak nezdržovali a vyrazili spinkat. Ráno jsme zas pobalili a vyrazili k Českým Budějovicím přesněji na letíště Hosín na sraz VW Brouků. Byl to moc krásný srázek. Plno roztomilých i drsňáckých broučků. V sobotu nám bohužel počasí moc nepřálo :( A v neděli v den odjezdu bylo zase pěkně, klasika.

A to už tu máme září. Jeden z posledních měsíců, kdy se dá ještě jezdit na motorce. Zafungovala reklama kamarádky Karli, která mě doporučila jsou skvělou vizážistku. A tak jsem si užila i líčení a to líčení extravagantní, hurá ;). Večer jsme jeli do Butovic, kde jsme zkolaudovali Petrův byt, kde nám oslavit, že to je jedna část kolaudace a druhá se bude konat někdy v příště v jeho novém domečku ;) Týden jsem začala svižněji. Hned v pondělí ráno jsem si šla s kamarádem zahrát squash a dala jsem mu pěkně zabrat, ale ani on mě nenechal chladnou. A o víkendu 25.9.-27.9. jsme razili na poslední mejli, poslední letošní sraz HD. Celý víkend jsme měli krásně, i když chladno, ale krásně. V pátek v podvečer jsme dorazili do Kempu Růžena u Milevska. Rozbili jsme stany a pádili na večeři a obhlídku kempu. Po večeři jsme zalezli na bárek, kde bylo i posezení, seznámili se s dalšími členy Harley Davidson Club Prague (HDCP) a zapíjeli děti a popíjeli, bavili se tančili a snažili se zahřát, aby nám ve stanu nebyla moc zima. Naštěstí noc jsme přežili a po snídani a ranní hygieně už jsem se řadili u brány na vyjížďku do Tábora. Nějaké videa z vyjížďky najdete na mém profilu FCB. V pondělí jsme už jen tak vegetili, a připravovali se na další tentokrát zkrácený víkend. Hned v úterý večer jsme zašli s Vaškem na koncert zvaný UJD vzpomínají na F.P.B. a hostem byly ZUBY NEHTY. Když začaly Zuby hrát, sál v Akropoli na Žižkově byl skoro prázdný. I s kapelou nás tam mohlo být takových dvacet. Po pár písničkách se však sál celkem zaplnil a rozvlnil. Hrálo jim to holkám parádně. Po lehké přestavbě začali hrát F.T.B. , sál se zaplnil o něco více. Ubylo i místo napaření, což nám rozhodně nevadilo:) Byli úžasní, jen kotel nějak váznul, a tak jsme se tam s jednou holčinou domluvili, že by to chtělo trošku rozjet, bohužel už byl ale pomalu konec. Nakonec to byl vážně jen dámský kotel, ti chlapi byli nějací srabáci či co;) Celkové vystoupení bylo moc krásné. Takové klubové a v klidu, vážně super. V úterý jsem měla pohovor v personální agentuře ohledně práce. V agentuře mi bylo oznámeno, že jsem pro firmu perspektivní a tak mě doporučí. S nadějí a úsměvem na tváři jsem pádila do práce. V tramvaji jsem skoukla telefon, zda jsem nebyla žádaná a krom pár nepodstatných sms, jsem našla i sms od Tomáše, který mi gratuloval k tomu, že už nejsem jeho ženou. To mi úsměv na tváři trošku zmrazilo. Člověk si myslí jak je v pohodě a že už je to za ním, ale když drží v ruce papír, že už je vše opravdu ukončeno, začne to šrotovat víc než před tím. Po pár dnech jsem se dala opět do pohůdky a vyrazila na víkend domů. V sobotu jsem strávila na zahradě sbíráním a papáním oříšků a večer padla vyčerpaná do postýlky. V neděli jsem sedla k angličtině dala konečně dohromady dopis pro hostitelskou rodinu, našprtala pár slovíček. V pondělí jsem se konečně chtěla zaregistrovat do agentury ohledně odjezdu do Finska jako au-pair. Jenže to bych nesměla být truhlík a nenechat doma ještě nějaké věci, takže smůla. Mno smůla zašla jsem tam dnes, tzn. ve čtvrtek a konečně se zaregistrovala hurá hurá. Takže do třech měsíců pádím do Finska. Už aby to bylo.

Takže deníčku, zatím končím. Ale nesmutni, brzy se zase ozvu ;)

Měj se moc krásně a vy, milý čtenáři, také :)

PaPa